Můj příběh

Jsem lékařka praktikující homeopatii.

Pomáhám lidem na cestě zpět k jejich plnohodnotnému zdraví na psychické, emoční i fyzické úrovni.

Homeopatie je vášní mého života a já ji s radostí sdílím se svými klienty.

Můj osobní příběh aneb jak jsem se dostala k homeopatii

Dnes o svém zdraví rozhoduji já.

Vnímám své tělo, umím cítit jeho jemné signály, kterými si říká o pomoc. Vím, jak mu pomoci v situaci, když zdravý životní styl pro jeho vyléčení nestačí. Podobně dokáži pomoci svým blízkým, i širšímu okolí.

Umím si poradit s většinou akutních nemocí či chronických obtíží, a to bez nutnosti vyhledat lékařskou pomoc. Osobní svoboda, radost ze zdraví a pocit bezpečí, které jsem tím získala, jsou nezměrné.

Tak tomu rozhodně nebylo dříve …

V dětství jsem trpěla častými angínami, záněty dutin a průdušek. Antibiotika jsem v zimních měsících brala i dvakrát měsíčně. Bohužel neúspěšně. Četnost výskytu nemocí se nijak nezměnila. Naopak: začaly se přidávat záněty močových cest, které se opakovaly stále častěji. Na vysoké škole se přidaly ledviny. Poslední zánět ledvin jsem prodělala ve svých 32 letech: to už lékaři museli sáhnout k těm nejsilnějším antibiotikům. A já jsem definitivně propadla pocitu, že je tu něco zatraceně špatně…

Co s tím? A jak dál?

Rozhodla jsem se, že další újmu na tom nejcennějším, co mám – svém zdraví - už nedovolím. Správný životní styl, dostatek pohybu a velmi zdravé stravování jsem praktikovala od svých 16 let. Pro mé tělo to však nebylo dostačující. Začala jsem hledat pomoc v takzvaně „alternativních“ medicínských oborech. Studovala jsem bylinky, podstatu tradiční čínské medicíny a homepatie. Jak ale vybrat ten „pro mne“ správný směr a vyhnout se slepému experimentování?

Jak už to v životě bývá, ta správná pomoc přijde vždy ve správný čas. Kamarádka, se kterou jsem své problémy sdílela, mi doporučila svého homeopata. Řešila s ním už léta veškeré své zdravotní potíže – a úspěšně. Navštívila jsem jej a hádejte, co následovalo? Během rok trvající péče, do které jsem se mu svěřila, odeznělo vše, co mne do té doby sužovalo.

Wow! Tak jednoduché?

Ta zkušenost mne úplně vykolejila. Rozumějte, jsem vystudovanou lékařkou! Začala jsem se zamýšlet nad podstatou lidského zdraví a nemocí daleko více. Mezitím jsem porodila dvě děti. I jejich zdravotní potíže - pokud nepomohly bylinky, dostatek pozornosti a lásky – jsem řešila homeopaticky. Úspěšně. A má víra v tento nastoupený směr časem nabrala pevnost skály.

Byla tak silná, že jsem se rozhodla homeopatii studovat. V tomto pětiletém období svého života jsem zgruntu přehodnotila svůj pohled na podstatu fungování lidského těla a jeho reakce na zásahy zvenku. Objevila jsem informace tak podstatné a v mnohém tak revoluční!

Pochopila jsem, že tyto znalosti si nechci nechat jen pro sebe a své blízké. Že je určitě plno lidí, kteří prošli podobnou zkušeností. Mají zdravotní potíže, se kterými jim klasická medicína nepomohla a hledají – podobně jako já kdysi – pomoc. A nejen to: jsou připraveni převzít zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou!

Dnes se cítím být lékařkou mnohem víc než kdysi.

Pracuji s klienty na nemocech jejich fyzického těla (ekzémy, bradavice, alergie, astma, játra, ledviny, klouby), emočních problémech (vztek, plačtivost, agrese, hysterie, apatie) i obtížích na mentální úrovni (nedostatek sebevědomí, přehnaná introverze či sebestřednost, strachy všeho druhu, halucinace, deprese, úzkosti či panické ataky).

Obzvláště mne těší pomáhat dětem.  Jak s běžnými nemocemi a problémy, tak s těmi vážnějšími: s psychomotorickým neklidem, poruchami růstu a vývoje, psychického i fyzického.

V homeopatii spatřuji velký - a dosud nedoceněný - dar.

Dar, který tu je pro každého z nás. Proto jsem se rozhodla její základy sdílet se širší veřejností. Učím lidi, jak nově pohlížet na své tělo. Jak jej vnímat, číst v jeho jemných znameních a dokázat mu pomoci. Jak přehodnotit pohled na horečku, akutní nemoc či problematiku očkování…

Nabízím i vám tuto cestu: je to cesta ke Zdroji.

Zdroji vitální síly, pravdy, zodpovědnosti a radosti z vlastního zdraví.

Není to cesta ven - je to cesta zpátky k sobě!

S láskou,

Alexandra Pávková